Česká republika   Krkonoše
      Šumava, Jizerské hory
  Jeseníky, Králický Sněžník
Švýcarsko   Bernské Alpy
        Walliské Alpy
Itálie   Hochfeiler
         Monte Vioz
Slovinsko   Julské Alpy
Bulharsko   Rila
Řecko   Dírfi
Turecko   Ararat
Gruzie   Kazbek
Arménie   Aragats
Írán   Sabalan, Damávand
Maroko   Jebel Toubkal
Nepál   Langtang Himal
Čína   Lamo She Shan

Na sněžnicích v mlze na Aragatsu


5/2011

Po několika dnech strávených v jižní Arménii a Náhorním Karabachu jsem měl jeden den na výstup v oblasti nejvyšší hory Arménie - Aragats (4095m). Brzo ráno tedy vyrážím maršrutkou z Jerevanu do města Ashtarak, které leží 25 kilometrů na sever a zároveň je to odtud na Aragats, co by kamenem dohodil.
V Ashtaraku se po krátkém smlouvání s jedním taxikářem dohodnu na ceně 6500 dramů za odvoz nad vesnici Byurakan, do výšky asi 2100 metrů. Řidič je starší Arménec a vozidlo asi 40 let starý žigulík. Po cestě mi je nabídnuta domácí vodka (šesdysať gradov) a arménský chléb plněný sýrem. Za necelou hodinu jsme na křižovatce silnic vedoucích k pevnosti Amberd a jezeru Kari. Platím za odvoz, beru na sebe další vrstvu oblečení a po silnici vyrážím směr jezero Kari. Počasí je špatný, na obloze se honí černé mraky a lehce prší. Sněhu přibývá, nad 2400 metrů je to již téměř souvislá vrstva, ale silnice je zatím protažená. O dalších 100 metrů výše nasazuji sněžnice a jdu za doprovodu opravdu husté mlhy dál podél protažené cesty. V 2800 metrech dojdu k pluhu, který zde bojuje s asi 3 metrovou vrstvou sněhu a snaží se silnici protáhnout dál až k jezeru Kari (3190m), kde se nachází vědecká stanice měřící kosmické záření.

   

Protože cesta dál není protažená, tak tím ztrácím důležité vodítko. Zkouším jít dál, ale v té bílé tmě to zkrátka nejde. V 2900m, na začátku hřebene Karakatar, to otáčím a jdu dolů. Škoda. Na sněžnicích to jde dolů rychle, v 2600m konečně vylézám z toho bílého humusu a nabízí se mi alespoň omezený výhled směrem na jih a západ. Míjím místo, kam mě dovezl taxikář a zároveň o sobě začíná dávat vědět bouřka, která mě pak naštěstí mine. Cesta do Byurakanu je nekonečná a navíc kousek před vesnicí začíná solidně pršet. Když procházím vesnicí, tak akorát projížďí autobus do Jerevanu (celkem štěstí neboť jezdí pouze 2 denně). Nastupuji a za necelou hodinu jsem v arménském hlavním městě.

RESUMÉ: škoda, že bylo špatné počasí. Na Aragats se ale určitě jednou vrátím (a se mnou přijde zákon).