Česká republika   Krkonoše
      Šumava, Jizerské hory
  Jeseníky, Králický Sněžník
Slovensko   Malá Fatra
     Roháče, Vysoké Tatry
Německo  Bavorské Alpy
Švýcarsko   Bernské Alpy
                      Walliské Alpy
Itálie   Hochfeiler, Monte Vioz                 Ortler
       Slovinsko   Julské Alpy
Chorvatsko   Dinara
  Bulharsko   Rila
Řecko   Dírfi
Španělsko   Sierra Nevada
Maroko   Jebel Toubkal
Turecko   Ararat
Gruzie   Kazbek
Arménie   Aragats
Írán   Sabalan, Damávand
Nepál   Langtang Himal
Čína   Lamo She Shan
                  Si Gu Niang
Keňa   Mt. Kenya
Tanzánie   Kilimandžáro

podzimní výstup na Rinderhorn - 3453m


28. 9. 2013

Poslední pátek v září jsem měl nějaké vyřizování a zařizování kousek od Curychu a co by bylo lepšího než k tomu přibalit víkend ve Wallisu a zkusit ještě prásknout nějaký ten kopec než hory definitivně ovládne paní zima. Počasí nejdřív vypadalo, že bude stát při mně, pak mělo celý víkend pršet resp. sněžit a nakonec z toho byla pěkná sobota a déšť v neděli. To značně zúžilo portfolio možných výstupů - lanovkou na Mittelallalin a vyběhnout na Allalinhorn, lanovkou na Hohsaas a dát Lagginhorn nebo vyjet autem na Ottavan a zkusit Alphubel. Nakonec jsem zacíloval na to poslední. Jenže v Curychu jsem se zdržel a následně ztratil přes tři hodiny v kolonách, protože snad celé Švýcarsko vyrazilo na víkend do Itálie. Na Ottavan bych dorazil tak v jedenáct večer a ve tři ráno bych musel vyrážet, abych měl šanci někam vylézt. To nemá smysl, takže kousek za Schwyzem to otáčím, jedu kus zpátky a mířím směr Interlaken a Kandersteg. Jediná náhradní varianta, která mě z hlavy napadla, byl Rinderhorn - 3453m v Bernských Alpách. Loni jsme lezli na sousední Balmhorn, takže základní info o okolí mám. Po osmé hodině večer přijíždím na parkoviště u lanovky na Sunnbüel. Značka zakazuje stanování, přívěsy a karavany, což je ok neboť ani jedno z toho nehodlám dělat :-). Navečeřím se a lezu do spacáku. Budíka nenastavuji a probuzení nechávám přírodě - buďto vstanu před pátou a půjdu už z parkoviště pěšky nebo počkám do osmi hodin a nechám se za 21 CHF vytáhnout prvním lanovkou nahoru na Sunnbüel.
Spal jsem tvrdě a probouzím se až pod sedmé ráno. Následuje rychlá snídaně, do batohu naházet mačky, jídlo, pití, rezervní vrstvu oblečení, připnout cepín a jdu na lanovku. V 8:30 pak vycházím od stanice ve výšce 1924m směr Rinderhorn.

   

Nejdřív je potřeba sestoupit na plato Spittelmatte (1870m) a poté po široké cestě mírným stoupáním dojdu k chatě Schwarenbach (2060m). Od chaty stoupám dál po značené cestě do do 2220m, kde odbočuji na neznačenou pěšinu vedoucí do sedla Rindersattel. Ve 2400m končí travnaté louky a začíná měsíční krajina po ustoupivším ledovci. Zezdola vypadá výstup do sedla jako procházka, jenže minimálně v poslední třetině je pravý opak pravdou. Je to solidně prudký a na šotolině to nehezky ujíždí. Po necelých 3 hodinách výstupu od stanice lanovky jsem v sedle Rindersattel ve výšce 2919m. Dávám pauzu a kochám se pohledem na sousední Altels a Balmhorn s hřebenem Zackengrat. Ze sedla stoupám dál po hřebeni až k malému zbytkovému ledovci, který začíná ve výšce 3200m. Minulý týden docela nasněžilo, takže to není žádný led a dá se jít bez maček. Sklon svahu je kolem 35 stupňů a rychle dojdu do 3400m, odkud už je to jenom chvíli nahoru po suti a krátkém hřebínku k vrcholovému kříži. Od lanovky mi to sem trvalo 4 a půl hodiny - na tu vzdálenost a 1650m převýšení to není až tak špatné. Z vrcholu je dobře vidět sousední Altels a Balmhorn, o kus dál na východ majestátní Bietschhorn a směrem na jih pak Walliskéý bestie - Dom, Taschhorn, Matterhorn a Weisshorn. Chvíli posedím na vrcholu a dávám se na sestup. Po sněhu to jde rychle, ale po suti ze sedla Rindersattel je to porod a kolena dostávají zabrat. Od jezera Daubensee je to pak lepší až k salaši Stock, odkud je to zase prudký sestup v serpentinách až na parkoviště v Kanderstegu. Tam přicházím zcela zničen někdy v půl sedmý. Naházím věci do auta a akorát když odjíždím, tak začíná solidně pršet. Předpověď tentokrát vyšla přesně. Následuje 8 hodin dlouhý, prakticky non-stop tah přes Bern, Curych, Bregenz, Mnichov, Řezno a Plzeň do Prahy, kde jsem další den po třetí hodině ráno.