Česká republika   Krkonoše
      Šumava, Jizerské hory
  Jeseníky, Králický Sněžník
Slovensko   Malá Fatra
     Roháče, Vysoké Tatry
Německo  Bavorské Alpy
Švýcarsko   Bernské Alpy
                      Walliské Alpy
Itálie   Hochfeiler, Monte Vioz                 Ortler
       Slovinsko   Julské Alpy
Chorvatsko   Dinara
  Bulharsko   Rila
Řecko   Dírfi
Španělsko   Sierra Nevada
Maroko   Jebel Toubkal
Turecko   Ararat
Gruzie   Kazbek
Arménie   Aragats
Írán   Sabalan, Damávand
Nepál   Langtang Himal
Čína   Lamo She Shan
                  Si Gu Niang
Keňa   Mt. Kenya
Tanzánie   Kilimandžáro

výstup nad Simony Hütte a Hoher Dachstein


24. - 29. 7. 2005

Z Prahy vyjíždíme (já a Míra) v půl šestý ráno, cesta docela ubíhá a za 3 hodiny jsme na hranicích. Dál jedeme přes Linec a v Regau sjíždíme do Gmundenu. Pokračujeme kolem jezera Traunsee a přes Bad Goisern dojedeme Hallstattu, kde v poledne parkujeme auto v dolině Echerntal. Zabalíme bágly a vyrážíme směr Wiesberghaus. V podvečer jsme na chatě, je zataženo, ale neprší.
Ráno venku děsně fouká vítr a prší, takže spíme dlouho a ven jdeme až někdy v půl osmý. Za mírného deště jdeme směrem k chatě Simony. Někde v polovině cesty se počasí naštěstí vylepšuje a začíná svítit slunce. Od chaty jdeme dál až k ledovci, ale Míra bohužel nemá komplet vybavení na ledovce, tak to otáčíme a vracíme se zpátky na Wiesberghaus. V podvečer se všechno halí do hustý mlhy a přichází solidní bouřka.
Po ránu je pěkně, takže nejdeme rovnou do Hallstattu, ale chceme jít na Gjaidalm, sestoupit do Obertraunu a do Hallstattu dojít kolem břehu jezera. Cesta na Gjaidalm je hezký pochod po krasové náhorní plošině, ale z Gjaidalmu je to nepříjemně prudký sestup po sjezdovce až do 1100m, odkud se jde až k jezeru lesem. Je tady vlhko a na kluzkých kamenech pokrytých listím je to o uklouznutí a vyvrknutí kotníku nebo v horším případě zlomení nohy. Dole u jezera jsem rád, že to máme za sebou. Podél jezera dojdeme do Hallstattu a doliny Echerntal k autu. PO obědě přejedema na koupaliště za Hallstattem, kde necháváme auto a pěšky si jdeme prohlénout městečko. U hlavního kostela dáváme u Turka kebab, v Konsumu doplňujeme zásoby a vracíme se na koupaliště. Noc pak jedeme přečkat na parkoviště u spodní stanice lanovky na Krippenstein.

   

Vstáváme už před pátou ráno a jedeme autem kolem masívu Dachsteinu pod jeho jižní stěnu. Po trase je několik stoupání 15 % až 17 % a jednou dokonce 23 %, takže Favorit dostává zabrat. Po sedmé hodině parkujeme v 1700m na parkovišti u spodní stanice lanovky Dachsteinsüdwandbahn. Já se nechávám vyvézt nahoru na Hunerkogel a Míra si dává túru do sedla Tor pod jižní stěnou Dachsteinu. Lanovka je plná lyžařů a běžkařů, neboť ledovec na Dachsteinu je vyhlášená tréningová oblast. Od lanovky jdu vyrolbovanou cestou k chatě Dachsteinwarte a přes Dacshteinschulter vylezu na vrchol Hoher Dachsteinu (2995m). Konečně jsem dokončil neúspěšný pokus s Adventurou z května 2001. Je pekelné horko a na zpáteční cestě na Hunerkogel mi sníh doslova mizí před očima. Odpoledne se sejdeme u auta a jedeme zpět k Hallstattskému jezeru. V noci spíme opět na parkovišti u lanovky na Krippenstein.
Dnešní den pojímáme jako odpočinkový a za neskutečného vedra ho trávíme na koupališti za Hallstattem. Míra si akorát odpoledne vyběhne k začátku klettersteigu Seewand. V podvečer se pak přesouváme na sever do Totes Gebirge k jezeru Offensee, kde trávíme noc.
Ráno jsem chtěl jít novým klettersteigem na Traunstein, ale jsem nika se mi nechce, takže zůstávám u jezera a Míra si dává výstup na Rinnerkogel (2010m) - od jezera dobrých 1400 metrů převýšení. Ve dvě odpoledne sedáme do auta a jedeme směr domov. Do Prahy pak přijíždíme v osm večer.

RESUMÉ = pěkná akce na oblíbeném a blízkém Dachsteinu