Česká republika   Krkonoše
      Šumava, Jizerské hory
  Jeseníky, Králický Sněžník
Švýcarsko   Bernské Alpy
        Walliské Alpy
Itálie   Hochfeiler
         Monte Vioz
Slovinsko   Julské Alpy
Bulharsko   Rila
Řecko   Dírfi
Turecko   Ararat
Gruzie   Kazbek
Arménie   Aragats
Írán   Sabalan, Damávand
Maroko   Jebel Toubkal
Nepál   Langtang Himal
Čína   Lamo She Shan

Čtyři dny na Grossvenedigeru


10. - 13. 6. 2006

V květnu se mi prostřednictvím tohoto webu ozval Tomáš, jestli nechci jet společně někam do hor. Po pár emailech vzniká akce s pracovním názvem "Grossvenediger und Grosser Geiger 2006". Týden před odjezdem se k nám přidává ještě Tomášova skorožena Eva, takže jedeme ve třech.

V pátek večer jsem oba vyzvedl v Praze na Černém mostě a vyrazili jsme směr Dolní Dvořiště. Dál jedeme přes Linz a Salzburg do Bischofshoffenu, kde opouštíme dálnici a pokračujeme údolím Salzachu až do Neukirchen am Grossvenediger. Po úzké lesní silnici vyjedeme na parkoviště Hopfeldboden (1060m). Je před čtvrtou hodinou ranní, takže uléháme a dopřáváme si necelé 3 hodiny spánku.
Ráno vše balíme a po osmé hodině se vydáváme směr chata Kürsinger Hütte. Cesta vede po horské silnici nejprve prudce k chatě Berndalm (1503m) a dále pak prakticky po rovině dolinou Obersulzbachtal k chatě Postalm (1699m). Už kousek za Postalmem jdeme přes první sněhová pole a od dolní stanice nákladní lanovky k chatě (1930m) se už brodíme mokrým sněhem. Nemám svůj den a pomalu se potácím asi deset minut za Tomášem a Evou. U žlabu Klamml oba spolulezce docházím. Žlab je prudký a raději se jistíme, což nám ale sebere něco času. Počasí se začíná zhoršovat a když jsme ve výšce 2350m, tak se zatahuje úplně a vypadá to, že bude sněžit. Na chatu jsem dorazil za mlhy a větru jako poslední kolem páté odpoledne. Hned se jdeme ubytovat. Lágr je pro mě a Evu za příjemné 4 EUR na noc, pro Tomáše už za 8 EUR. Oba hned mizí v jídelně na piva a Bergsteigeressen a já mířím do spacáku spát. Budíček bude ve tři ráno.

   

Z brzkého ranního stávání nakonec nic nebylo. Vstáváme až v pět hodin. Noc nebyla jasná, takže sníh je to relativně měkký. Po snídani balíme batohy a před šestou vyrážíme od chaty. Ze začátku se boříme, ale o něco výše už je sníh tvrdší a jdeme v mačkách. Když jsme ve výšce něco přes 2700m, tak dělám osudovou chybu. Při focení mi z ruky vypadnou brýle a po zledovaťělém sněhu se rozjedou někam do prdele dolů. Mám tedy jednoznačnou volbu. Buďto půjdu nahoru a patrně přijdu o oči anebo si Grossvenediger nechám na někdy jindy. Vyberu si oči a Tomáš s Evou pokračují na Venediger. Rozhodnu se aspoň vyběhnout na Keeskogl (3294m), který je blízko a výstup je zatím celý ve stínu. Výstup ze zdola vypadal jako dávačka, ale tohoto pocitu jsem se zbavil, když jsem lezl závěrečný miksový hřeben, kde bylo vše pod ledem. Z vrcholu byl doslova exkluzivní výhled na kopce okolo včetně impozantních Grosser Geiger a Dreiherrnspitze. Sestup byl trápení v měkkém sněhu a posledních 300 výškových metrů k chatě jsem sestupoval přes dvě hodiny. Na chatě jsem si ukuchtil svůj VIP pokrm - lasagne a zapil to několika pivky Stiegl. Zbytek odpoledne ležím na terase a čtu časopisy Bergsteiger a Alpin. V šest večer se na svahu nad chatou objevuje Tomáš a asi půl hodiny po něm Eva. Výstup jim zabral 12 hodin . Večer plánujeme, co podnikneme zítra. Je celkem jasné, že Geigera za těchto podmínek nemůžeme dát. Nakonec vybíráme nedalekou třítisícovku Baychmayrspitz (3119m).

   

Ráno vstáváme v půl šesté a o hodinu později vyrážíme. Noc byla jasná, takže už od chaty jdeme na hrotech a pomalu míříme k Bachmayrspitz. V závěru na nás čeká, ještě ve stínu položený, firnový flank o sklonu asi 35 stupňů. Z vrcholu opět nádherný výhled - Grossglockner, Grossvenediger a Dreiherrnspitze jako na dlani. Poté to seběhneme k chatě a celý zbytek dne trávíme tam, protože sníh je tak měkký, že se v tom vůbec nedá chodit.
Další den ráno vše pěkně sbalíme a v sedm ráno začínáme sestupovat. V nižších polohách sněhu za ty tři dny výrazně ubylo, takže od asi 2000m jdeme už jen suchou nohou. Dole u auta jsme v 10:30 a v 11:15 následuje odjezd. Děláme zastávku u Billy, před Linzem kupujeme štávu za 1,20 EUR za litr, poté hranice a následuje jídlo v restauraci v Holkově. V Praze jsme pak večer.