Česká republika   Krkonoše
      Šumava, Jizerské hory
  Jeseníky, Králický Sněžník
Slovensko   Malá Fatra
     Roháče, Vysoké Tatry
Německo  Bavorské Alpy
Švýcarsko   Bernské Alpy
                      Walliské Alpy
Itálie   Hochfeiler, Monte Vioz                 Ortler
       Slovinsko   Julské Alpy
Chorvatsko   Dinara
  Bulharsko   Rila
Řecko   Dírfi
Španělsko   Sierra Nevada
Maroko   Jebel Toubkal
Turecko   Ararat
Gruzie   Kazbek
Arménie   Aragats
Írán   Sabalan, Damávand
Nepál   Langtang Himal
Čína   Lamo She Shan
                  Si Gu Niang
Keňa   Mt. Kenya
Tanzánie   Kilimandžáro

výstup na Fluchtkogel a Hintere Hintereis Spitze


6/2007

Na konci června nám s Mírou vyšlo několik dní volna, takže vyrážíme do dostatečně vysokých a zároveň relativně blízkých Ötztálských Alp. Po noci strávené na parkovišti asi 15 kilometrů před Sőldenem přijíždíme brzo ráno do Ventu. Je nádherné počasí a na obloze ani mráček. Ještě dobalíme batohy a na 4 dny vyrážíme nahoru do světa sněhu a ledu. Máme v plánu vystoupit na Fluchtkogel a pak trochu prozkoumat terén v okolí druhé nejvýše položené chaty v Rakousku - Brandenburger Haus. Předpověď na první dva dny je ok, ale dál to nevypadá nejlépe. Je hlášeno prudké ochlazení a sněžení již od 2400m.
Po necelých 4 hodinách pohodlné chůze plné zastávek a focení stojíme před ještě zavřenou chatou Vernagt Hütte. Zalézáme do winterraumu, který stojí nedaleko, vybalujeme bágly a jen s vybavením na ledovce jdeme na průzkum k ledovci Guslar Ferner. U ledovce vyzkoušíme veškeré vybavení a techniku vyproštění člověka z trhliny a navečer pomalu sestupujeme zpátky k chatě. Do winterraumu mezitím přišli dva Rakušáci, kteří mají zítra také namířeno na Fluchtkogel.
Ráno vstáváme před půl pátou a asi o hodinu později startujeme známou cestou k ledovci Guslar Ferner. Až do výšky 3050m je ledovec bez sněhu, takže se navazujeme až na začátku prvního výšvihu. Postupujeme přímo nahoru a rychle nabíráme výšku. Dostáváme se do pásma trhlin, které jsou pokryté jen chatrnými sněhovými mosty. Píchám před sebe hůlkou až po jednom píchnutí zůstává přede mnou díra. Akorát by do ní jeden zapadl. Někde kolem 3200m za sebou v dálce vidíme Rakušáky. Ještě těsně pod sedlem Obere Guslarjoch je v prudkém svahu nutné překonat nepříjemnou trhlinu a už stojíme ve výšce 3361m. Kocháme se pohledem na téměř nekonečnou pláň ledovce Gepatschferner. V sedle nás Rakušáci dojdou a pak společně stoupáme k vrcholu Fluchtkogelu. Nahoře děláme obligátní focení a zapisujeme se do vrcholové knihy. Směrem z Itálie se ženou černé mraky, tak se dáváme na sestup. Bloudění v mlze na Gepatschferneru by nebylo to pravé ořechové. Ještě stahuji na mobil předpověď počasí a na další dny to opravdu nevypadá nejlíp - ochlazení a sněžení. Míra navrhuje to vzít stejně jako Rakušáci zpátky na Vernagt Hütte, ale nakonec se držíme plánu a jdeme na Brandenburgerhaus. Jídla máme na 2 dny určitě a přinejhoršim to prosedíme ve winterraumu.

     

Na Brandenburgerhaus potkáváme šestici Italů, kteří akorát odcházejí směr chata Rifugio Pio XI. Winterraum máme tím pádem sami pro sebe. Zatopíme v kamnech a dopřáváme si trocha odpočinku. Venku je stejně ošklivo. Pozdě odpoledne jdeme kus nad chatu na vrchol Dahmann Spitze (3402m). Míra večer objevuje nedaleko chaty zdroj vody, takže tam jdeme nabrat. Ještě před západem slunce začíná opět sněžit. Večer vaříme výbornou večeři a jdeme spát.
Ráno je překvapivě pěkně, svítí slunce a jen občas nějaký ten mrak. Přes ale napadlo asi 5cm nového sněhu. Po snídani bereme výstroj a razíme směr italská hranice a vrchol Hintere Hintereis Spitze 3486m. Ze začátku se na ledovci boříme až po kolena. Poté to jde lépe a za hodinu stojíme pod závěrečným stoupákem k vrcholu. Odvazujeme se, bereme cepíny a mačky a lezeme nahoru. Na vrcholu máme štěstí, není mlha a máme celé Ötztálské Alpy jako na dlani. Za námi se tyčí majestátní Weisskugel, dál na severovýchodě pak Brochkogel a Wildspitze. Na východě vidíme pyramidu Similaunu a bezpočet dalších vrcholů. Po dobré hodině na vrcholu to seběhneme dolů, navážeme se a po téměř nekonečné sněhové pláni se vracíme zpět na chatu. Zbytek odpoledne pak udržujeme v kamnech životně důležitý oheň. Navečer se venku citelně ochlazuje, začíná silně foukat vítr a sněžit. Chata se noří do solidní mlhy. Uvidíme zítra, jestli nás to vůbec pustí dolů.
Ráno nás vítá teplotou -9° a pár centimetry nového sněhu. Naštěstí ale není mlha. Pomalu to sbalíme, rozloučíme se s winterraumem a pomalu jdeme dolů směr Hochjoch Hospiz. Když jsme v 2800m tak se zatahuje a začíná opět sněžit. Na Hospizu dáme pauzu a pak se pomalu suneme podél řeky Rofener Ache do Ventu. Naskáčeme do auta a razíme směr domov. RESUMÉ: výborná akce a počasí nakonec vyšlo. Ötztálky u mě momentálně vedou.