Česká republika   Krkonoše
      Šumava, Jizerské hory
  Jeseníky, Králický Sněžník
Švýcarsko   Bernské Alpy
        Walliské Alpy
Itálie   Hochfeiler
         Monte Vioz
Slovinsko   Julské Alpy
Bulharsko   Rila
Řecko   Dírfi
Turecko   Ararat
Gruzie   Kazbek
Arménie   Aragats
Írán   Sabalan, Damávand
Maroko   Jebel Toubkal
Nepál   Langtang Himal
Čína   Lamo She Shan

vystoupání na Schrankogel - 3498m



1. - 2. 9. 2016

Léto se pomalu blíží ke konci a chtělo by to se ještě jednou letos podívat do Alp. Na začátek září tedy plánuji se na 2 dny vzdát zvyšování HDP a protože předpověď počasí vypadá dobře, tak plán realizuji. Před Garmisch-Partenkirchen zastavuju na nocleh. Pod hvězdama se spí krásně. Až do čtvrt na sedm, kdy mě budí déšť. Pokračuju do Rakouska, za sedlem Fernpass déšť ustává a v dolině Ötztal již po něm není ani památku. Zajíždím do obce Lehn, kde se chci protáhnout na klettersteigu Lehner Wasserfall. Poslušně platím 3 EUR za parking a jdu lézt. Na úvod solidní C až C/D stěna. Dále pak pěkné traversy B a B/C s pěkným pohledem na vodopád. V závěru pak hutný převis D/E a konec stěny za B/C. Úplné finále je pak pěkný lanový most nad vodopádem. Seběhnu to dolů a přejíždím na druhou stranu dolinu do Griesu.
Den pokročil, takže přeházím věci a s plnou polní razím nahoru. Beru stan, spacák..., protože chci bivakovat někde pod Schrankogelem. Je pod mrakem, tak je cesta nahoru příjemnější a docela to ubíhá a za necelé 2 hodiny jsem u chaty Amberger Hütte, odkud bych ještě nastoupat pár set výškových metrů. No je půl šestý, nahoru budu dupat minimálně hodinu a půl, stan budu stavět za tmy... Vyměknu a zalézám do pohodlí chaty a to i za cenu, že si ráno budu muset přispat.

Vstávám pěkně před půl pátou, v chatě ještě mrtvo. V sušárně do sebe nasoukám něco k jídlu a černo černou tmou se za svitu čelovky vydávám nahoru. Čeká mě skoro 1500 výškových metrů. Když jsem v 2600m a stoupám morénou pod jihozápadními svahy Schrankogelu, tak na Štubajky konečně začínají dopadat sluneční paprsky. Dojdu na vyvýšeninu Hohes Egg (2820m) a kochám se. Následují nekonečné serpentíny prudkým svahem, které od 3150m vystřídá lezení po hřebeni po skalních blocích. Po 4 hodinách, co jsem vyšel od chaty, jsem nahoře. Je tu pěkný vrcholový kříž, nádherný výhled, ale hlavně klid. Na vrcholu sedím skoro hodinu a pozoruju, jak se mraky pomalu převalují z Itálie do Rakouska. Při sestupu potkávám všeho všudy 2 lidi, co z chaty vyráželi o dost později než já. Na Amberger Hütte balím věci a seběhnu to dolů k autu. Ve tři odpoledne pak odjíždím směr Praha... Povedené 2 dny!