Česká republika   Krkonoše
      Šumava, Jizerské hory
  Jeseníky, Králický Sněžník
Švýcarsko   Bernské Alpy
        Walliské Alpy
Itálie   Hochfeiler
         Monte Vioz
Slovinsko   Julské Alpy
Bulharsko   Rila
Řecko   Dírfi
Turecko   Ararat
Gruzie   Kazbek
Arménie   Aragats
Írán   Sabalan, Damávand
Maroko   Jebel Toubkal
Nepál   Langtang Himal
Čína   Lamo She Shan

výstup na Lisenser Spitze - 3230m



25. - 26. 6. 2011

Po několika letech se mi podařilo se s Libercem (Tomáš a Eva) domluvit na nějaké akci v Alpách. Poté co se v pátek večer dostavili na smluvené místo, vyrážíme směr západ přes Německo do Stubaiských Alp. Provoz je přijatelný, takže po 4 a půl hodinách jsme v Kufsteinu, kupujeme rakouskou dálniční známku a pokračujeme směr Innsbruck. Dál jedeme po Brennerské dálnici a při sjezdu bychom měli platit 2,50 EUR. Leč mince propadávají, závora je zvednutá a dokonce nám automat vyjede stvrzenku aniž bysme něco zaplatili. Za Neustift im Stubaital odbočujeme do doliny Oberbergtal a čeká nás posledních 10 kilometrů dlouhé stoupání na Oberissalm. Hledáme místo na přespání, ale nikde nic, co by bylo vhodné k noclehu. Dojedeme až na konec silnice, kde je velké parkoviště (plné aut). Je to tu ale hned vedle statku, tak nakonec spíme na pěkném plácku asi 5 kilometrů směrem zpátky do doliny.
Ráno se mi nechce vylézt. Ale Liberec už venku straší, tak pobalíme a jedeme na ono horní parkoviště u statku (1750m). Míst je tu sakra málo, tak parkujeme až kdesi v dolní části. Ne úplně pěkná je ovšem cena za odstavení auta - 8 EUR za 2 dny. A to by klidně mohli cenu ještě zvýšit, protože o zákazníky nouzi opravdu nemají. Po půlhodině odcházíme směr chata Franz Senn Hütte, ke které je to jen hodinu a půl chůze. Za hodinu a kousek jsme na místě (2147m). Je to pravděpodobně jedna z nejluxusnějších chat v celých Alpách. Tak jentak pro formu jsme si zarezervovali 3 místa v lageru, ale ještě že jsme tak udělali. Přestože je chata opravdu obrovská, tak je plná snad do posledního místa. Liberec to odpoledne pěkně zakufruje, takže jdu sám na vrchol Vordere Sommerwand (2677m). Počasí zatím podle předpovědi opravdu není a místo přibývajícího slunce se po obloze honí tmavé mraky a občas zaprší. Večer na chatě chceme povečeřet, jenže v jídelně tradičně není šance získat místo a bohužel se tedy musíme obsloužit z vlastních zásob. V devět jdeme spát a budíček je nastaven na čtvrtou ráno.

Ve čtyři ráno dle plánu vstávám a déšť bubnuje o střechu. To někde udělali soudruzi meteorologové chybu. Vstávání posouváme o hodinu. Počasí je nejisté, stále lehce prší, ale v šest zkoušíme stěstí a vyrážíme směr Lisenser Spitze. V dálce nad Brennerem svítí slunce, ale nad náma mraky a každých 5 minut krátký déšť. Dojdeme k rozcestí pod Rinnenspitze a váháme jestli dupat dál směr ledovec s rizikem, že to kvůli počasí budeme muset otočit, aniž bysme někam vylezli, nebo jestli rychle vyběhnout na Rinnenspitze (3003m). Volíme první možnost a kolem plesa Rinnensee pokračujeme prudkým stoupáním do sedla Rinnenieder (2902m). V sedle to nevypadá nejlíp, neboť na druhé straně nad ledovcem je hustá mlha a není vidět skoro na krok. Na chvíli se to protrhne a jsou vidět stopy směr Lisenser Spitze, takže navlékáme sedáky, rozmotáváme lano a jdeme. Na ledovci leží opravdu hodně sněhu a trochu se to boří. Prakticky po rovině dojdeme pod vrchol Lisenser Spitze a váháme jestli to jít po ledovci do sedla vlevo nebo jít rovně a pak severním hřebenem. Volíme hřeben, který sice není obtížný, ale dost se to tam sype. Po 4 a půl hodinách od chaty jsme na vrcholu (3240m). Mraky leží na hranici 3400m a vidíme tak většinu okolních vrcholů. Pouze Ruderhofspitze (3475m) je schovaná. Po asi půlhodině nahoře se dáváme na sestup. Počasí se rychle zlepšuje - uprostřed ledovce už celkem pálí slunce, na chatě je vedro a dole na parkovišti pak solidní pařák. Odpoledne sedáme do auta a jedeme směr domov. Provoz byl solidní, ale Mnichov projíždíme bez zdržení a po desáté večerní jsme v Praze. Tomáše s Evou pak čeká jestě hodina řízení.