Česká republika   Krkonoše
      Šumava, Jizerské hory
  Jeseníky, Králický Sněžník
Švýcarsko   Bernské Alpy
        Walliské Alpy
Itálie   Hochfeiler
         Monte Vioz
Slovinsko   Julské Alpy
Bulharsko   Rila
Řecko   Dírfi
Turecko   Ararat
Gruzie   Kazbek
Arménie   Aragats
Írán   Sabalan, Damávand
Maroko   Jebel Toubkal
Nepál   Langtang Himal
Čína   Lamo She Shan

Výstup na Hinterer Bratschenkopf - 3413m


9/2006

Na pátek je celkem slušná předpověď a zároveň je jedna z posledních možností vyběhnout na vrchol s výškou kolem 3500m. Ráno vyrážim z Lince a jedu přes Salzburg a Bischofshoffen do Kaprunu, kde jsem krátce po půl osmé. Od Kesselfall Alpenhaus odjíždím (spolu se spoustou našinců) prvním spojem nahoru a v devět hodin už pochoduji po hrázi přehrady k začátku cesty k chatě Schwaiger Haus. Batoh váží sotva pár kilo, takže u chaty jsem sakra rychle. Postupně dochází převážně české skupinky, takže za chvíli to zde vypadá spíš jako v Krkonoších než v Alpách.

   

Od chaty pokračuju klasickou cestou, přes ocelovými lany zajištěný komín, a prudkým svahem na Unterer Fochezkopf, kde se otevírá krásný pohled na Wiesbachhorn a také můj dnešní cíl - Hinterer Bratschenkopf. Až na Oberer Fochezkopf se dá jít vpravo od hřebene po skále, takže mačky nasazuju až ve výšce 3150m. Jdu stále po mě známé cestě až na konec hřebene Kaindlgrat, kde odbočuji vpravo a přecházím krátký úsek po ledovci pod závěrečný prudký svah vedoucí na vrchol Bratschenkopfu. K výstupu volím nejkratší možnou cestu - suťový svah, kde leží něco nového sněhu. V samotném závěru pod vrcholem už jen zbývá vylézt prudké sněhové pole a těsně před jednou odpoledne stojím u dřevěného vrcholového kříže (3413m). Výhled z vrcholu byl parádní. Sice byly mraky, ale kromě Glockneru a Hohe Docku bylo vidět všechno podstatné, hlavně Wiesbachhorn, který odtud vypadá opravdu impozantně. Pro mě je to jedna z nejhezčích hor ve východních Alpách. Na vrcholu si posedím téměř hodinu a pak přejdu do sedla Bratschenkopf Scharte, kam se zrovna drápou 4 lezci. Dolů jdu pak stejnou cestou jako nahoru a ve čtyři odpoledne jsem u přehrady Mooserboden. Za chvíli jede bus dolů a následuje cesta zpátky do Lince.
PS: Moc pěkný výstup. Škoda, že letos je to takto vysoko zřejmě naposledy.